> Show me the Way
10. října 2010 v 19:58 | Bubbly
autor: Crazy. DE.Bill
Máme tu poslední díl dokonalý povídky, kterou jsem si absolutně zaláskovala. Díky moc, že jsem tuhle povídku mohla mít u sebe na blogu... Je totiž absolutně skvělá... B.
Ani si nevšimnu, že do kuchyně někdo vejde a pozoruje mě. Ucítím ale něčí pohled v zádech, tak se otočím a málem mě klepne. Za mnou stojí Bill s obrovskou kyticí rudých růží.
"Omlouvám se.." se smutným pohledem se mi dívá do očí. Nezmůžu se na slovo, ale rychle se vzpamatuju.
9. října 2010 v 23:23 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Ráno, když se vzbudím, nejdřív mi vůbec nedojde, co se stalo. Až když se chvíli převaluju v posteli, všechno mi dojde.
Strčím hlavu pod peřinu, jako by mi to mělo v něčem pomoct. Pak ji ale zase vystrčím a zapnu si telefon, kterej jsem včera ani nestihla zapnout, protože na ples jsem si ho nebrala a když jsem přišla, ani jsem si na to nevzpomněla. Hned mi přijde několik SMS. 28 zameškaných hovorů od Billa. Další 3 SMS omluvy od něj. Všechno najednou smažu, kašlu na něj. Pak se vyhrabu z postele a jdu se podívat za Alex, jestli ještě spí. V pokoji už ale není.
9. října 2010 v 19:40 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Z plesu odcházíme až k ránu, když ho moderátor oficiálně ukončí a hudba utichne. Jdeme s Alex napřed a tiše si povídáme, aby nás nikdo neslyšel.
"Takže dneska nebo zítra mu to řekneš..neže na to schválně zapomeneš.." napomínám sestru.
Nejistě přikývne. "Jo, nepřipomínej mi to pořád..já bych tě chtěla vidět na mým místě.."
"Já bych to Billovi už dávno řekla..ať by byl mezi náma konec nebo ne..chtěla bych mít jasno.."
2. října 2010 v 17:13 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Jakmile se vrátíme domů a začne zase škola, vrátí se všechno do starých kolejí. My s Alex máme plnou hlavu školy, kluci plánování druhé části turné. Navíc teď musím chodit do nemocnice častěji, dostal mě na starosti nějakej novej doktor. Není mu snad ani třicet, inkoust na diplomu mu určitě ještě nestačil zaschnout.
1. října 2010 v 16:16 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Vezmeme si s Billem skleničky a láhev vína, a místo abychom si sedli zpátky do obýváku, šli jsme k sobě do pokoje. Alex ani Tomovi to určitě nevadí, protože už teď se věnují sami sobě.
Bill rozdělá v krbu oheň, sedneme si na huňatou (umělou) kůži před něj, abychom se trochu rozmrazili.
28. září 2010 v 20:40 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Kvůli Billovi a jeho pozornosti jsem málem zapomněla na všechno. Přes Vánoční prázdniny jsme spolu byli skoro každou chvíli, tak jsem neměla čas myslet na něco jinýho, ani na malý problém mé sestry, který se každý den zvětšoval..a to ne jen obrazně. Taky jsem dočista zapomněla na školu, to mi ale vůbec nevadilo, kdo by se chtěl o prázdninách zabývat školou..
27. září 2010 v 21:23 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Ani si to pořádně neuvědomuju, ale dny utíkají jako voda. Za dva dny jsou Vánoce a já, jako vždy, ještě nemám ani jeden dárek. Alex mi slíbila, že půjdeme na nákupy společně, dřív jsme se k tomu ale nedostaly, tak vyrážíme až dnes. Obchody jsou i přes velké mrazy a hromadu sněhu plné lidí. Skoro všichni nechávají nakupování až na poslední chvíli.
26. září 2010 v 20:05 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Dost dlouho obě jen stojíme a koukáme na sebe. Alex na mě se strachem v a já na ni překvapeně a šokovaně.
"To je..jak dlouho už?" dostanu ze sebe.
"Dva měsíce.." špitne tiše.
Podívám se na její bříško, které je stále ploché. Nemůžu uvěřit, že tam vevnitř se schovává něco, o co se bude muset moje sestra starat. Oprava - budeme muset starat. Ani omylem jí v tom nenechám. Je to moje druhé já, i kdyby proti ní byl celý svět, já budu s ní.
26. září 2010 v 18:15 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Opravdu s Alex obě jen tak, tak přežíváme. Ve škole je toho čím dál víc, navíc se chystá maturitní ples, na který se mi totálně nechce. Všichni o tom básní, jak to bude super.
Nejradši bych tam nešla, ale to nemůžu ségře udělat, básní o tom už bůhví jak dlouho, stejně jako ostatní.
Sice nás čeká až posledního ledna, ale pár dní před tím, než mají kluci přijet, mě vytáhne do města, abychom si koupily šaty. Zabere nám to celé odpoledne, protože Alex chce projít všechny obchody a vyzkoušet snad všechny šaty.
25. září 2010 v 22:38 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Všechno probíhá bez chybičky, až do té doby, než mají kluci odjet. Snažíme se všichni nemít z toho špatnou náladu, přece se brzo vrátí, ale ta doba, kdy budou pryč, bude dlouhá. Nikdo z nás ale nebrečí ani nemá srdceryvný proslovy. Tom s Alex stojí u auta a objímají se, já s Billem stojíme o kousek dál.
"Přivezu ti něco z každé země, chceš?" povzbudivě se usměje a já mu to oplatím.
"Nedělej si škodu, já budu nejradši, když mi dovezeš sám sebe.." políbím ho. "A když dohlídneš na to, aby Tom nedělal blbosti.."
Pohladí mě po tváři. "Neboj, myslím, že Tom se vážně zamiloval, i když by to nepřiznal. Alex na něj má pozitivní vlivy a když by chtěl začít dělat blbosti, hned by dostal jednu před držku.."
25. září 2010 v 19:57 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Pár dní jde všechno ve stejném duchu - jdu do školy, pak jsem se ségrou nebo s Billem, občas se stavím do nemocnice a učím se do školy. Hned na začátku roku nás učitelé bombardují úkolama a písemkama. Ještě, že už je to poslední rok ve škole, dýl bych tam asi nevydržela.
Na konci září, když ke mně přijde Bill, tváří se nějak jinak. Nemůžu přijít na to, jestli se tváří šťastně nebo nešťastně. Pozvu ho dál a když sedíme u mě v pokoji, zkoumavě ho pozoruju.
"Tak to vyklop.." řeknu po chvíli ticha.
Kouká na mě a nervózně se zavrtí, potom se rychle koukne z okna. "Jako co?" snaží se dělat, že nic.
15. září 2010 v 16:52 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Ráno mě vzbudí šimrání na tváři. Otevřu oči a před sebou uvidím Billův obličej. Kouká na mě s úsměvem, s jednou rukou na mé tváři.
"Dobrý ráno.." pozdraví mě a krátce mě políbí. "Máš hlad?"
Rozespale zamžourám do světla, které k nám doléhá od oken, na kterých jsou jen tenké záclony. Večer neměl nikdo čas zatáhnout závěsy. "Dobrý, dobrý.." usměju se. "Mám docela velkej hlad.." řeknu popravdě.
Bill se natáhne na noční stolek pro tác se spoustou jídla. Oba se do něj hladově pustíme. Potom se zamotám do deky a jdu do koupelny se trochu zkulturnit a oblíct.
13. září 2010 v 19:43 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Druhý den vstáváme docela brzy. Hned po snídani vyrazíme všichni čtyři na nákupy po Pařížských ulicích. Celý den neděláme skoro nic jinýho, jen se stavíme na oběd a chvíli posedíme v kavárně. Večer se vrátíme do hotelu obtěžkaní taškama, který pomalu ani nemůžeme unést. Tom donese jeden z dvou prázdných kufrů, které jsme si museli taky koupit, abychom všechno odvezli domů. Jen tak tak tam všechno nacpeme.
Když konečně zalezeme do postele, cítím, jak mě po tom prochozeným dni bolí nohy.
Bill mě obejme a dá mi pusu do vlasů. "Byl to namáhavej víkend, viď?"
12. září 2010 v 0:06 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Neletíme dlouho, za necelé dvě hodiny vystupujeme na letišti v Paříži. Počkáme na kufry, a pak jedeme do hotelu, kam jen dáme kufry, pár minut si odpočneme a vyrazíme ven. Tenhle večer jak se zdá, bude asi hodně dlouhej.
Pěšky dojdeme k Eiffelově věži. Je to obrovská stavba, větší, než jsem si myslela. Na to že je skoro 9 hodin večer je tu dost lidí.
"Ani jsem si nevzala foťák.." postěžuju si. Bill se ale jen usměje a z tašky vytáhne svůj.
"Já myslím na všechno.." mrkne na mě, vyfotí Eiffelovku a pak uděláme pár fotek mezi sebou.
10. září 2010 v 22:47 | Bubbly
autor:Crazy.DE.BIll
Na poslední chvíli se stihneme oblíct a namalovat, zrovna si sedneme ke mně do pokoje, když zazvoní zvonek. Ještě že je zítra sobota. Taky nás nemohli ještě dneska nechat doma a do školy jít až v pondělí. Ale to je ten náš pitomej ústav, kterýmu všichni říkají škola. Ještě že už máme před sebou poslední rok. My totiž šly s Alex nejdřív na učební obor, na kosmetičky. A teď si na stejné škole doděláváme maturitu na nástavbě. Obě jsme se shodly, že potom už radši půjdem pracovat, než se dál učit, obě toho máme plný zuby.
9. září 2010 v 17:56 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Ani neslyším, že se otevřely dveře. Až když ucítím, že si někdo sednul vedle mě, vykouknu z pápeřiny, abych zjistila, kdo to je. Vedle mě sedí Bill a tváří se nešťastně.
"Promiň.." zašeptá a natáhne ke mně ruku, já ale ucuknu. "Já ti nechtěl ublížit..vážně ne..dělám všechno kvůli tobě.."
"Kvůli mně?" vyjedu na něj a posadím se. "Chceš říct, že si za to můžu sama? Že jsem si vůbec neměla myslet, že by něco mohlo být??"
"Ale tak jsem to nemyslel.. chtěl jsem jen říct, že vůbec nevíš jak se o tebe bojím.. už od toho, co jsem tě viděl v nemocnici.
7. září 2010 v 19:56 | Bubbly
autor: Crazy.DE. Bill
Když na konci prázdnin přijdu k Alex do pokoje, něco tam zabaluje.
"Co to balíš, něco pro mě?" usměju se a sednu si k ní. Jen se na mě zazubí a zavrtí hlavou, že ne. "Tak pro koho?" Snažím se zjistit, co to tam schovává, ale přišla jsem pozdě, už to má zabalený.
"Pro Toma..za chvíli bude mít narozky, tak ho chci překvapit."
"Aha, a co jsi mu teda koupila, pochlub se ne?"
"Ale jen takovou blbost.." šibalsky se usměje. Je mi jasný,že v tom něco bude, na to jí moc dobře znám.
6. září 2010 v 20:29 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Další den přijde Alex. Sice chci dělat uraženou, ale když mi vypráví o Tomovi, nemůžu se na ní zlobit. Jsem ráda, že je šťastná. Pokud si s ní jen nehraje, což doufám že ne, protože pak by měl co dělat se mnou. Za těch pár dní, než mě pustí z nemocnice, za mnou přijde Bill ještě dvakrát. Natáčí novou desku, tak jsem ráda, že si na mě vůbec čas udělal. Ale to se k sobě chováme jako normální kamarádi. Pokaždé je u toho Klaudie, takže nám ani nic jinýho nezbývá.
Když mě konečně pustí domů, dovede Alex Billa k nám. Ještě mám zakázáno někde lítat, asi bych to ani nezvládla, tak jen ležím jak lazar v posteli. Ale je to moje postel, tak mi to nevadí tolik jako v nemocnici.
6. září 2010 v 19:46 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Další den Bill opravdu přijde. Když přijedu z chemoterapie, už sedí na židli u mé postele. Pomůže mi na postel a pak si zase sedne. Sestra mě mezitím napojí na kapačky. Nesnáším je, bývá mi z toho vždycky zle.
"Dneska vypadáš líp, než včera.." usměje se na mě Bill
"Ani bych neřekla..je mi hůř než včera..ještě že už jdu za pár dní domů, jinak by mě mohli šoupnout o barák dál na psychiatrii.." pokusím se o úsměv, ale moc mi to nejde. Jsem vyčerpaná a nejradši bych si lehla a spala, ale to Billovi nemůžu udělat. On se na mě jen usměje a zakroutí hlavou. Pak ho zaujme něco vedle mé hlavy, leknu se, že mi tam leze pavouk, tak se rychle otočím, ale je tam jen ten plyšák, kterýho mi tu včera nechal.
5. září 2010 v 16:33 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
"Jo někde mám sušenku, tak já ti ji donesu ty žroute.." taky se usměje a dojde mi pro ni. Já jí hned sním, protože na to, co dneska měla být večeře se nedalo ani podívat, natož to jíst.. Mischelle musí zase pryč, tak si vezmu knížku a čtu si. Za pár minut je slyšet na chodbě rozruch, ten ježíšek už asi přišel. Na začátku srpna, jak originální. Ani se nenamáhám zvedat hlavu od knížky, až když ten rachot je až před naším pokojem a někdo zaklepe na dveře. Málem to se mnou sekne, když ve dveřích uvidím celou kapelu Tokio Hotel a za nima pár holek, který můžou z postele. Modlím se, ať se stane zázrak a Bill mě nepozná.
4. září 2010 v 23:15 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
"Co je, viděla jsi ducha?" kouká na mě Alex
"Ne.. víš kdo je tohle?" ukážu jí časopis
"Hmm.. nějaký Tokio Hotel, jo o těch už jsem slyšela.." pokrčí rameny jakoby nic
"A tohle je Bill! Ten co mě pozval na pizzu!" mávám jí časopisem zběsile před obličejem. Ona na mě jen kouká, jako bych se zbláznila.
"To jako fakt? Takže já bych měla mít rande s tím.. Tomem? No ty vole.."
"Jo! Tak proto si myslel, že chci autogram..no tak to je něco.." lehnu si na postel a snažím se uklidnit. Já že si píšu s někým slavným, po kom se může většina puberťaček málem pozabíjet? No to je na mě trochu silný kafe.
4. září 2010 v 21:32 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Chvíli na mobil překvapeně koukám, než SMS otevřu.
Ahoj, tak jak jsi dojela, tam kam jsi mela namireno? Doufam, ze dobre.. rad bych te zase nekdy videl.. Pa, Bill
Přečetla jsem si tu SMS dvakrát. Je vážně milej.. chvíli se rozmýšlím, jestli mi mám odepsat hned, nebo ho nechat chvíli vydusit. Pak se ale rozhodnu mu hned odepsat, nejsem přece žádná patnáctiletá puberťačka, ne? :D
Ahoj Bille, dojela jsem v pohode, neni to zas tak daleko.. :) Taky bych te zase rada videla, dnesek byl fajn.. Vanda
Netrvá to dlouho a přijde mi další SMS
A když to neni moc daleko, nemohl bych za tebou nekdy prijet? Dnesek se mi taky libil, za tu politou mikinu to stalo :)
Když si to přečtu, usmívám se jako idiot.
To asi není dobrej napad..zatim si muzem psat, jestli ti to nevadi.. a za tu mikinu se ještě jednou omlouvam, klidne ti ji vyperu..:D
Ne nevadi mi to, nechci te nutit..ale nez se uvidime, tak tu mikinu budu moct vyhodit..:D
4. září 2010 v 20:41 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Když dorazím domů, máma po mě hned vyjede, kde se tak dlouho courám. Pak se ale zase uklidní a obejme mě, jak kdyby měla rozdvojenou osobnost.
"Mami klid, jen jsem si ještě zašla na oběd a tak.."
"Já se o tebe jen bála, aby se ti třeba neudělalo někde špatně.." podívá se na mě vyčítavě
"Ale mě přece nebývá špatně, je mi pořád stejně jako před tím, než mi tu leukemii zjistili.. tak si nedělej starosti.." povzbudivě se na ni usměju a jdu do pokoje, kde sedí ségra.
"To je dost, kde se couráš? Máma málem vyhlásila pátrání a já už taky začínala mít stach.."
"Klid, jen jsem si zašla na pizzu..s jedním..kámošem.." leze ze mě jak z chlupaté deky. Před Alex nemám tajemství, stejně tak ona přede mnou.
"Cože a s jakým?" vykulí na mě oči
4. září 2010 v 19:17 | Bubbly
autor: Crazy.DE.Bill
Mám tu pro vás novou povídku mé tvorby.. :)
Chtěla bych jí věnovat mé drahé přítelkyni Bubbly, aby věděla, jaký to je, být mučena čekáním na další díl.. :D
Přeju hezký počtení :)
Je slunečné červencové ráno. Dneska jsem si přivstala a vydala jsem se na zdravotní procházku ulicemi Hamburku. Ráda se jen tak procházím a pozoruju okolí. Dnes je to ale jiné. Už za pár hodin nastupuju do nemocnice, před pár dny mi totiž zjistili, že mám leukemii. Sice mi doktoři tvrdili, že se nemám čeho bát, protože na to přišli naštěstí včas, ale i tak mám strach a nepříjemný pocit. Hledala jsem si na internetu celý večer informace a rozhodně to nebude jednoduché, hlavně kvůli tomu, že teď budu trávit většinu času v nemocnici. To je pro člověka, který nesnáší nemocnice, jehly a prášky dost velkej problém…
Zde hledá